Mgr. Ludmila Hůrková, Ph.D.

Vědecká pracovnice Oddělení umělecko-historické topografie.

Ludmila Hůrková vystudovala obor teorie a dějiny umění na FF UP v Olomouci. Titul Ph.D. získala na Fakultě architektury ČVUT v Praze (2011–2019). Od roku 2004 je odbornou a posléze vědeckou pracovnicí ÚDU AV ČR, v. v. i., se zaměřením na architekturu 19.–21. století. Je jedním z autorů publikací Umělecké památky Prahy. Velká Praha a pracuje na textech pro Umělecké památky Moravy a Slezska. V současnosti se ve svém bádání soustředí zejména na proměnu venkovské architektury v Čechách na Moravě a ve Slezsku a na teorii památkové péče.

Nejvýznamnější odborné výstupy:

Ludmila Hůrková, Podoba venkovské architektury v 19. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lidová nebo venkovská?, in: Pavla Machalíková – Taťána Petrasová – Tomáš Winter (eds.), Zrození lidu v české kultuře 19. století, Praha 2020, s. 239–248.

Ludmila Hůrková, Památková hodnota venkovské architektury a její místo v edici Umělecké památky, in: Ludmila Hůrková – Dalibor Prix (eds.), Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století, Praha 2019, s. 37–47.

Ludmila Hůrková, Hostouň čp.112 (Středočeský kraj); Sedlec, místní část Křešic, čp. 8; Stvolínky čp. 85, in: Ludmila Hůrková – Klára Mezihoráková (eds.), Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století – vybrané stavby, Praha 2019, s. 13–27; 113–125; 137–149.

Ludmila Hůrková, Ludkovice (Zlínský kraj); Rašov (Jihomoravský kraj), in: Ludmila Hůrková – Klára Mezihoráková (eds.), Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I, Praha 2018, s. 57–73; 137–153.

Ludmila Hůrková, [hesla], in: Dalibor Prix a kol., Umělecké památky Prahy. Velká Praha, M–Ž. 1. M–U, Praha 2017.

Ludmila Hůrková, [hesla], in: Dalibor Prix a kol., Umělecké památky Prahy. Velká Praha, M–Ž. 2. V–Ž, Praha 2017.

Ludmila Hůrková, [hesla], in: Rostislav Švácha – Michal Kohout (eds.), Česká republika – moderní architektura – Čechy, Praha 2014.

Ludmila Hůrková, Jan Patočka a hledání přirozeného světa v architektuře šedesátých let, in: Taťána Petrasová – Marie Platovská (eds.), Tvary – formy – ideje. Studie a eseje k dějinám a teorii architektury, Praha 2013, s. 201–215.

Ludmila Hůrková, Pre-Sial and an attempt to humanise architecture, in: Rostislav Švácha (ed.), Sial. Liberec Association of Engineers and Architects. 1958–1990: Czech architecture against the stream, Praha, Olomouc 2012, s. 16–39.

Ludmila Hůrková, Městské divadlo Kladno, Krušnohorské divadlo Teplice, Městské divadlo Most, in: Igor Kovačević (ed.), Beyond Everydayness. Theatre Architecture in Central Europe, Prague 2010, s. 296–301, 316–321, 444–449.

Ludmila Hůrková, Kde budeme žít zítra, in: Vít Havránek (ed.), Akce, slovo, pohyb, prostor: experimenty v umění šedesátých let, Praha 1999, s. 114–145 (s Rostislavem Šváchou).

Aktuální projekty:

Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století (NAKI II, No. 190/DG16P02H023/D) – odpovědná řešitelka

Umělecké památky Moravy a Slezska (ÚDU AV ČR) – členka týmu