Baderovo stipendium

Stipendium dr. Alfreda Badera pro doktorandy
podpora výzkumu evropského umění a architektury od středověku do 20. století

Stipendium dr. Alfreda Badera je určeno pro studenty doktorských programů oboru dějin a teorie umění v akreditovaných oborech dějin a teorie umění a architektury na vysokých školách v ČR (maximálně do 40 let věku řešitele). Stipendium je poskytováno od roku 2016 díky grantu z Fondu Isabel Baderové a Alfreda Badera (Isabel & Alfred Bader Fund), a to na základě projektu připraveného ÚDU AV ČR ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností (UHS).

Průběžné zprávy a závěrečné teze stipendistů jsou publikovány v Bulletinu Uměleckohistorické společnosti.

Termín uzávěrky na podání přihlášky je začátkem kalendářního roku (obvykle do 31. 1.). Přesný aktuální termín odevzdání přihlášek je pravidelně oznamován na webových stránkách ÚDU AV ČR a UHS. Každoročně se udělují zpravidla tři stipendia ve výši 12.500 USD. Kandidáti jsou o výsledku informování v průběhu jara a čerpání stipendia probíhá v průběhu následujícího akademického roku. Veškeré aktuální informace případným zájemcům podá kontaktní osoba: Eva Janáčová (janacova@udu.cas.cz).

V období 2025/2026 bylo stipendium uděleno těmto projektům:

• Alena Havlíková (FF UP): Žáci školy Adolfa Loose a jejich americká zkušenost
  Loosovi žáci R. M. Schindler a Richard Neutra se na popud svého učitele vydali do Spojených států amerických s cílem učit se v atelieru F. L. Wrighta. Projekt se zaměří na jejich způsob využití myšlenek získaných z Loosovy soukromé školy v americkém stavitelství dvacátých let 20. století.

• Josef Holeček (FA ČVUT): Kdo postavil moderní středoevropské město?
  Vnitřní Praha na přelomu 19. a 20. století zažívala dynamickou proměnu, utvářenou převážně střední třídou, jež nahradila starší zástavbu novými nájemními domy. Cílem projektu je archivně doložit, zda je situace srovnatelná s městy jako Brusel, Mnichov či Lipsko, na něž se doboví inženýři odvolávají.

• Jakub Straka (FF MU): Ozvěny přes železnou oponu: Studie o československém umění šedesátých let 20. století
  Cílem projektu je zmapovat kulturní výměnu mezi komunistickým Československem a západními zeměmi v období politického uvolnění v šedesátých letech 20. století, jakož i popsat a interpretovat umělecká díla, která vznikla pod vlivem přeshraniční spolupráce nebo která tuto spolupráci podnítila.

Projekty podpořené v předchozích letech:

• 2024/2025
  • Radoslav Ištok (FF UK): Československá účast na bienále v São Paulo (1957–1979)
  • Petr Janáč (FF MU): Architektonická Odysea Vladimíra Karfíka: Přínos architektovy praxe u F. L. Wrighta a Le Corbusiera pro jeho zlínskou rezidenční architekturu
  • Eliška Petřeková (FF MU): Umělci ve službách archeologie
• 2023/2024
  • Lucie Česká (FF UPOL v Olomouci a ÚDU AV ČR): Obchodní strategie a prezentace umění. Cesta Mikoláše Lehmanna a senzačního obrazu po Evropě
  • Tereza Horáková (FF MU v Brně): Nezapomenutelné sochy. Materialita sakrálních sochařských děl raného novověku mezi Itálií, Španělskem a střední Evropou
  • Pavol Múdry (FF MU v Brně): Výstavní aktivity pořádané na základě vzájemných vztahů Československa a NDR v letech 1945–1964
• 2022/2023
  • Tadeáš Kadlec (FF UK a ÚDU AV ČR): Johann Peter Molitor (1702–1757) a „rokoko“ v Čechách a střední Evropě
  • Zuzana Ragulová (FA VUT v Brně): Brněnští židovští architekti po roce 1918
  • Adéla Šenková (FF MU v Brně): Grafika 18. století na vídeňské Akademii: technologické aspekty a pracovní postupy
• 2021/2022
  • Denisa Hradilová (FF UP v Olomouci): Koptské textilie ze Slezského zemského muzea v mezinárodním kontextu
  • Petra Lexová (FF MU v Brně): České objektové sochařství v letech 1960–1980 na pozadí středoevropské pozdní moderny
  • Jan Zachariáš (FF UK v Praze): Dějiny umění jako dějiny smyslů. Ke vzájemným vztahům mezi dějinami umění a teorie percepce 1880–1930 se zvláštním zřetelem k hmatovému vnímání
• 2020/2021
  • Tereza Johanidesová (FF UK Praha), Klíčové koncepty, pojmy a interpretační strategie české marxistické ikonologie
  • Michaela Hojdysz (FF MU v Brně), Arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský: Přestavba a ochrana hradu Bouzov v kontextu sběratelství a památkové péče ve střední Evropě na konci 19. století
  • Mariana Placáková (FF UK Praha), Zkušenost a emancipace. Feministické umění v období státního socialismu
• 2019/2020
  • Patrik Farkaš, Život v zátiší. Uhorský maliar Jakob Bogdani (1658–1724) na britskom kráľovskom dvore
  • Jana Gazdagová, Rituál v kostole Božej múdrosti v Benevente v úsvite Zlatého veku Longobardov
  • Tomáš Kolich, Malebný chaos. Grafické plochy ve filmu
• 2018/2019
  • Lenka Kerdová, Meziválečná architektura německy mluvících architektů v Praze
  • Adéla Minaříková, Caspar Lehmann a počátky řezaného skla ve střední Evropě
  • Lenka Vrlíková, Mezi Římem a Alexandrií. Reflexe evropského umění v etiopském malířství za vlády Šalamounské dynastie (1270–1468)
• 2017/2018
  • Jan Diensbier, Světská pozdně středověká nástěnná malba ve střední Evropě
  • Irena Lehkoživová, Současná architektura a vizuální umění jako zdroje vzájemné inspirace: přístupy v teorii i praxi
  • Kristýna Rendlová, Zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století
• 2016/2017
  • Hana Benešovská, Umění starého Egypta v hledáčku dějin umění: historie bádání, současný stav a nové možnosti
  • Ondřej Hojda: Obraz japonské architektury v Evropě, 1945–1970
  • Barbora Tóth (Holečková), Vliv boloňského a neapolského uměleckého centra na umění v českých a uherských zemích v první polovině 14. století